- Den vítězství v Hronově
- POZVÁNKA: PIETA PADLÝM 1938
- PŘIPOMÍNKA PARASKUPINY BARIUM
- ČETNICKÁ OBCHŮZKA SALONEM REPUBLIKY
- PF 2023
- MEMORIÁL ČESKOSLOVENSKÝCH PARAŠUTISTŮ
- DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ V HRADCI KRÁLOVÉ
- 28. ŘÍJEN V HRADCI KRÁLOVÉ A ČERVENÉM KOSTELCI
- ČETNICKÉ HUMORESKY V SALONU REPUBLIKY
- PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA
- DEN STRÁŽE OBRANY STÁTU A ODHALENÍ DESKY MJR. KYNYCHA
- PŘIPOMÍNKA ÚMRTÍ PREZIDENTA TOMÁŠE G. MASARIKA
- PROHLÁŠENÍ PŘEDSEDY ČSOL K VPÁDU RUSKÝCH VOJSK NA UKRAJINU
- IWO JIMA
- MUSEUM PÁTRÁ!
- PŘIPOMÍNKA PARASKUPINY BARIUM
- PF 2022
- PIETA ZA HRDINY VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH
- VÝSTAVA VOJENSKÁ TRADICE V HRADCI KRÁLOVÉ
- DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ V HRADCI KRÁLOVÉ
- 28. ŘÍJEN V HRADCI KRÁLOVÉ
- V NEJNOVĚJŠÍM KLIPU KAPELY SABATON NALEZNETE I HRADEČÁKY
- OSLAVY 100 LET OD VZNIKU JEDNOTY HRADEC KRÁLOVÉ
- MOBILIZACE 1921 A VÝSTAVA 1920-2020: STOLETÍ ČESKOSLOVENSKÉ ÚSTAVNOSTI A DEMOKRATICKÉ ARMÁDY
- PŘIPOMÍNKY PAMÁTNÉHO DNE SOKOLSTVA
- PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA
- PIETNÍ JÍZDA 1938
- PIETA PADLÝM 1938
- PŘIPOMÍNKA ÚMRTÍ PREZIDENTA OSVOBODITELE
- POZVÁNKA NA UCTĚNÍ PAMÁTKY TGM
- VI. MANIFESTAČNÍ SJED JE ZA NÁMI
- NASVÍCENÍ BUDOV U PŘÍLEŽITOSTI 100 LET ČSOL
- VI. MANIFESTAČNÍ SJEZD ČESKOSLOVENSKÉ OBCE LEGIONÁŘSKÉ
- 100 LET ČESKOSLOVENSKÉ OBCE LEGIONÁŘSKÉ
2,505
Československá obec legionářská Hradec Králové
Královéhradecká jednota Československé obce legionářské
…u pomníku-čs. tanku T34/85 s číslem 051 vzpoměli i na řidiče tanku, svobodníka Alexandra Hrocha, který na boj o přechod přes řeku Ostravici později vzpomínal: ![]()
„Jedeme první. Všichni máme soustředěné tváře a já zavřené oči. Jedu na trojku. Prudce. Vaněk zamiřuje dělo, Ahepjuk trpělivě ladí spojení. Ivasjuk počítá vteřiny. Vyletí to? …Projeli jsme. Jsme na druhé straně. Někdo přestřihl dráty… Nejspíše je přestřílela samotná osádka prvního tanku. Nebo střelci z tanku, který jel v závěsu. Most byl v jednom ohni. Ale kdo skutečně přestřelil dráty, to se dá těžko zjistit… Na druhé straně na nás čekaly kulomety a pancéřovky. Ahepjuk to dostal přímo horním příklopem. Umírá. Tank hoří, hoříme i my. Vyskakujeme jeden po druhém, ale šero, které se sneslo, nás prozrazuje. Jsme jako hořící svíčky. Střílejí po nás, jen se práší. Prcháme na druhou stranu, zpátky. Motají se tu i nepřátelé. Kdosi běží přede mnou, zavrávorá…“![]()
Bratr Alexander Hroch pomáhal obnovit ČsOL po roce 1989 a byl členem královéhradecké jednoty, zemřel v roce 2000.
Na Velký pátek si bratři z naší jednoty připomněli 82. výročí seskoku paraskupiny Barium ve Vysoké nad Labem. Tuto paraskupinu, jeden z nejúspěšnějších čs. výsadků organizovaný Zvláštní skupinou D Ministerstva národní obrany exilové vlády ČSR v Londýně, připomínáme tradičně formou přednášek, komentovaných procházek, výstav a účastí na pietních aktech.
15. březen 1939 patří k nejtragičtějším dnům našich moderních dějin. Nacistickou okupací českých zemí však skončila éra II. republiky, jež díky po Mnichovské dohodě Německem designovaným a vnuceným požadavkům tzv. "neutrality" neprováděla zahraniční ani domácí politiku suverénního státu. Společenský kvas prožívání státní i niterné tragédie zasáhl prakticky každého občana, avšak stále byla republika chápána jako země, jenž je hodna obrany a obětí. ![]()
O to pozoruhodnější je pohled na stránky dobového tisku, které referují nejprve o těžkých bojích na Podkarpatské Rusi s maďarskou armádou a teroristy, následně odtržení Slovenska a poté o nacistické okupaci. O tempu překotně se valících událostí také vypovídá změna narativu, se kterou tisk o dění informoval. ![]()
Srovnání s realitou nabízí studie Radana Láška: www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad0901/021-029.pdf ![]()
Pokud by vás zaujala atmosféra března 1939, pak ji chytlavě vykresluje inscenace České televize z roku 1993, kde Emila Háchu ztvárnil ve své poslední roli Josef Hrušínský: www.youtube.com/watch?v=9nx5IHxK0E8
Dnes se bratři naší jednoty účastnili pietního aktu u příležitosti 176. výročí narození našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, který se konal v Jaroměři.
S pohnutím sdílíme zprávu o úmrtí válečného veterána Vasila Bučoka, který nás opustil v pátek 27. února 2026. Rusín, bývalý příslušník československé zahraniční armády na východní frontě druhé světové války, účastník osvobozovacích bojů, zemřel ve věku 99 let. ![]()
Čest jeho památce, poděkování za jeho službu, a upřímnou soustrast jeho rodině.![]()
![]()
Vasil Jura Bučok se narodil 20. prosince 1926 rusínským rodičům v městečku Ťačiv (též Ťačovo) na Podkarpatské Rusi, která byla tou dobou součástí Československé republiky. Ve dvanácti letech byl svědkem maďarském okupace, ve které pak dospíval. Když na podzim 1944 přešla fronta i Podkarpatskou Rusí, začal na osvobozeném území nábor do československé zahraniční armády. Mladému Rusínovi Vasilovi Bučkovi nebylo ještě ani osmnáct let, když byl 9. listopadu 1944 v rodném městě odveden. Prošel nezbytným vojenským výcvikem a po něm byl zařazen ke 4. baterie 2. oddílu dělostřeleckého pluku 5. Vykonával funkci telefonisty. S dělostřelci prošel bojovou cestou přes slavnou bitvu u Jasla, Liptovského Mikuláše, Žiliny a další osvobozovací boje na Slovensku. Po válce ještě krátce sloužil u dělostřeleckého pluku v Žilině, než demobilizoval. Byl četařem v záloze. Rodná Podkarpatská Rus se již nacházela za hranicemi Československa, jako válečná kořist Sovětského svazu. Rozhodl se žít v Československu a coby vyučený zámečník pracoval v dělnicích profesích. Naposledy žil v domově pro seniory na Broumovsku. ![]()
![]()
___![]()
Váleční veteráni – Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Armáda České republiky | Pozemní síly AČR | 13. dělostřelecký pluk "Jaselský" | Vojenský historický ústav Praha | Královéhradecký kraj | Velvyslanectví Ukrajiny v České republice | Československá obec legionářská