Dnešní chladné odpoledne využili bratři z naší jednoty pozvání obce Machov k připomenutí tamního rodáka, význačného československého letce v řadách Royal Air Force, plukovníka letectva in memoriam Václava Foglara. Václav Foglar se narodil 28.11. 1916 v Machově, absolvoval zde školní docházku, po které se přihlásil do Školy leteckého dorostu v Prostějově. Od dubna 1937 sloužil u Leteckého pluku 3 „Generála-letce M. R. Štefánika“ v Piešťanech, kde létal na strojích Letov Š-328. 16.6. 1939 překročil hranice Protektorátu Čechy a Morava do Polska s cílem bojovat za osvobození ČSR v exilové armádě. O měsíc později však z Polska pro nezájem polských ozbrojených sil o čs. personál do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. Po německém útoku na Polsko absolvoval francouzský pilotní výcvik, avšak do boje zasáhl až v říjnu 1940 v řadách britské 245. stíhací peruti v bitvě o Británii. Od května 1941 létal u 313. čs. stíhací perutě a účastnil se řady ofenzivních misí nad okupovaným kontinentem. Od dubna 1944 byl přemístěn k RAF Transport Command a létal s vícemotorovými stroji jako např. C-47 Dakota. V rámci svého působení u Transport Command přistál např. 17.5. 1945 coby se svou osádkou první čs. letci z Velké Británie na území osvobozené ČSR v Praze-Ruzyni, jelikož pilotoval letoun, který nesl čs. politickou reprezentaci-státního tajemníka ministerstva zahraničí exilové vlády Huberta Ripku, pražského primátora Petra Zenkla a čs. velvyslance v USA Juraje Slávika. 1.2. 1946 nastoupil k Československým aeroliniím a osudným se mu stal let 21.12. 1948 na trase Praha-Řím-Athény-Lydda v Izraeli, kdy jeho letoun DC-3 vletěl do bouřky nad řeckou provincií Messenií, ztratil orientaci a zřítil se.
Dále vedla naše cesta do nedaleké Machovské Lhoty, kde byl 25.3. 1934 unesen při schůzce se svým agentem zpravodajský důstojník 4. divize čs. armády kapitán Dezider Kirinovič. Jednalo se o nastraženou léčku, kdy kapitána Kirinoviče zradil Gestapu jeho vlastní agent. Kapitán Kirinovič byl v Německu přes interpelace čs. vlády odsouzen za nedovolené překročení hranic na 25 let vězení. V říjnu 1935 byl vyměněn za v ČSR dekonspirované agenty Abwehru, avšak věznění a mučení – patrně za použití drog – si vybralo daň na jeho psychice a Dezider Kirinovič, 36letý důstojník hovořící pěti jazyky, šermíř, lyžař, plavec a jezdec na koni, ženatý otec dvou dětí, tak neopustil až do své smrti roku 1978 psychiatrickou léčebnu.
Naše další kroky vedly na hřbitov v nedaleké Polici nad Metují, kde odpočívá otec sestry Miluše Kallistové, nejstarší členky naší jednoty, ruský legionář, příslušník československého četnictva a velitel 2. čety roty Mladkov praporu Stráže obrany státu Rychnov nad Kněžnou, Josef Coufal. Blíže k jeho osobě zde: http://legie100.com/krev-legionare/5536/
Dále zde odpočívá ruský legionář, brigádní generál Jindřich Bejl, na jehož rodném domě v Polici nad Metují v Kostelní ulici č.p. 7 jsme odhalili před rovným rokem pamětním desku. K osobě generála Bejla blíže zde: http://legie100.com/krev-legionare/1617/
Poslední zastávkou byla legionářská sekce hřbitova v Hronově, zbudovaná jako první legionářský hřbitov na venkově roku 1936. Pohřbíváni tu byli nejprve legionáři z Hronova a okolí. Průčelí zdobí sousoší – Památník osvobození, dílo akademického sochaře Rudolfa Kabeše. Po 2. světové válce byli k pomníku přidány desky se jmény obětí 2. světové války a na legionářské pohřebiště byli dále pohřbíváni legionáři, odbojáři z 2. světové války a jejich rodinní příslušníci. Celkem je zde pohřbeno 54 osob. Ke 100 letému výročí vzniku ČSR byl z iniciativy místních členů ČsOL ve spolupráci s představiteli města Hronov hřbitov zrekonstruován.
